Petr Beneš z 6D: Inovace jsou potřeba i v korporacích. Chce to jen odvahu a správné lidi

Rozhovory

I velké firmy si dnes už uvědomují, že inovace jsou pro přežití klíčové a že zdaleka nepatří jen do startupového prostředí. Proč je tedy někdy tak těžké v rámci korporací inovace prosazovat? Dá se to změnit? A na co se má připravit člověk, který se rozhodne z korporace odejít a svůj nápad proměnit ve startup? Odpovídá spoluzakladatel 6D Petr Beneš, který mimo jiné působí i jako kopilot v UP21.

Je těžké - anebo snad vůbec možné - inovovat v rámci korporace?

Je to určitě možné a zároveň i těžké. Myslím, že to hodně záleží na firemní kultuře, která v korporaci je - do jaké míry je to kultura strachu, kultura “hlavně neudělat chybu”. V takové kultuře to pak jde těžko. Ale pokud je management v korporaci osvícený a uvědomuje si, že jeho rolí je podporovat proaktivitu lidí, tak se i v korporaci dá vytvořit inovativní prostředí.

Pokud působím v rámci korporace a rád bych inovoval, ale narážím na překážky - jaké cesty zkusit, jak dát nápadům v rámci korporace prostor? 

V první řadě si myslím, že je důležité mít odvahu, nebát se jít s kůží na trh a napojovat se na neformální lídry v organizaci. Protože ne vždy to musí být formální firemní hierarchie, která inovace v rámci korporace umožňuje. V každé firmě je řada neformálních vůdců, kteří na sebe strhávají pozornost svým zápalem a elánem, a to právě skrz neformální skupiny, které dnes i díky technologiím vznikají mnohem snáz. Je snadnější se zapojovat do různých aktivit, ve kterých je permanentní změna již nový standard. 

Důležité je nebát se dělat věci, které mají smysl - čím více lidí se odprostí od pocitu, že jsou v práci jen kvůli tomu, že desátého přijde výplata, čím více jich bude chodit do práce proto, že je dělají něco smysluplného, co je baví, tak tím líp pro nás pro všechny.

Petr Beneš, Spoluzakladatel 6D & co-pilot UP21

Znáte nějaké pozitivní příklady korporací, kde je prostor pro inovace? Je třeba rozdíl mezi českými a zahraničními firmami?

Měl jsem možnost s pár zahraničními firmami spolupracovat, mezi nimi například s General Electric nebo Google. I Google už je dnes velká korporace, která si ale stále zachovává velmi slušný inovační potenciál. Mají něco, čemu říkají “googliness”, což je taková specifická vlastnost uvnitř jejich kultury - inovativní mindset, který je součástí jejich DNA a podle kterého také přijímají nové lidi. 

Ale jsou i firmy, které vznikly v jiné době a dnes si prochází velkou transformací. Řekl bych, že inovativní je například spousta velkých automobilek. Když se třeba dívám na firmy, které jsou součástí Volkswagen, tam je spousta inovativního potenciálu. Ať už v designu, nebo v technologiích.

A co některé z firem na českém trhu?

Nevím, jestli bych jmenoval nějakou konkrétní společnost, ale strávil jsem velmi dlouhou dobu v bankovnictví. A dnes musím říct, že se už i velké banky rozhýbaly, možná až pod vlivem některých fintechů a nových bank, např. AirBank nebo Fio. Ale jdou správnou cestou.

Když jsem naposledy působil v České spořitelně, tak jsme někdy v roce 2012 nebo 2013 nechali prostor, aby vznikl tým digitálních pankáčů, začali jsme banku otevírat a vytvářet něco, čemu se říká open banking platforma. Tyto aktivity nabalovaly lidi, kteří do banky začali sami přicházet a kteří by mi ještě rok předtím, kdybych jim zavolal, řekli, že do banky pracovat nepůjdou. Díky věcem, které jsme tam začali dělat, se pro ně banka stala atraktivním zaměstnavatelem. 

Sledujete tedy nějaký pozitivní vývoj v českých korporacích tímto směrem? Uvědomují si firmy, že inovace jsou důležitější než kdy dřív?

Myslím, že tohle už si uvědomuje každá firma. Platí takové to “innovate or die”. Inovace je nutná - to však neznamená, že je nutné bourat to, co funguje. Spíše je dobré myslet na to, že je třeba stavět i druhou nohu, vymanit se z myšlenkového zajetí, že když jsem banka, tak prostě jen půjčuji peníze, ale uvědomit si, že třeba banka je dnes i poradenská firma, která má pomáhat rozvíjet byznys svým klientům, a ne pro ně jen zprostředkovávat finanční služby. To znamená i posun v tom, jak se ti lidi uvnitř konkrétní banky na tu banku budou dívat

Jaké jsou hlavní důvody pro to, aby korporace daly inovacím zelenou?

Hlavní důvod, proč inovovat, není, že si to žádá firma, ale že si to žádá trh a zákazníci, společnost se posouvá kupředu. Vznikají nové potřeby, na které musí firma umět zareagovat. Když zaspí, může se stát za pár let bezvýznamnou. Inovace musí být zevnitř taženy poptávkou zákazníka, a nejen splněním jejich potřeb, ale také vytvářením potřeb nových. Žijeme v době, kdy se změny dějí čím dál rychleji a je důležité se této realitě přizpůsobit.

Pokud narážím v korporaci na překážky, které nechci překonávat a rád bych s vlastními nápady šel do startupového prostředí - jak začít? 

V každé životní situaci má člověk tři volby: buď chci věci změnit a měním je, nebo je z nějakého důvodu měnit nechci a akceptuji je, anebo mi nevyhovuje ani jedno - a pak odcházím dělat něco jiného. A to platí i tady: má smysl věci v korporacích zkoušet, a když se člověk dostane do situace, kdy chce opravdu inovovat a nejde to, pak stojí za to se jít podívat někam jinam. Třeba do startupu. 

Tady je potřeba si uvědomit, že oba světy mají svá specifika. Myslím si ale, že se dnes navzájem propojují a obohacují. Už to dávno není tak, že korporace říkají: ty startupy nemají ponětí o velkém světě byznysu, a naopak startupisté už dávno nepohrdají korporacemi a nemyslí si, že jsou “jen” zbyrokratizované. Dnes se to prolamuje, obě strany vědí, že se mohou vzájemně obohacovat. Startupy disponují entuziasmem, energií, zároveň občas neschopností řídit rizika a myslet dlouhodobě, strategicky. Korporace naopak umí rizika řídit velmi dobře, ale zároveň se často svazují zbytečnými vnitřními pravidly a stávají se tak rigidními a nepružnými. 

Pokud člověk přejde ze strany korporace do startupu, musí si uvědomit, že se do jisté míry zbavuje bezpečné kotvy svého života. Možná přijde o benefity, na které byl zvyklý - ale získá naopak ryzost, opravdovost, nadšení a silný pocit spoluvlastnictví, zdravou energii. Je na každém, aby to dobře zvážil. Ale rozhodně bych doporučil každému, aby si to v nějaké fázi života vyzkoušel. 

Je to pro každého? Nebo musím být určitý typ člověka, abych startupový ekosystém ustál?

Záleží hodně na tom, v jaké roli budete. Ne každý může být idea maker. Určitě to není pro každého, stejně jako každý nemůže být kosmonaut. Ale pokud o tom už jen člověk přemýšlí, říká si “chtěl bych to zkusit”, tak bych zlikvidoval podmiňovací způsob a prostě to zkusil.

Na co se musím připravit, když zakládám startup a nemám dosud žádnou podnikatelskou zkušenost?

Začínajícím podnikatelům bych doporučil networking se startupovou komunitou - skvělou příležitostí jsou například akce u nás v UP21, kde se snažíme edukovat nejen samotné startupisty, ale také zájemce ze strany veřejnosti. Pro lidi, kteří přichází z korporátního prostředí, je to ideální šance nahlédnout pod pokličku tomu, jak to ve startupech funguje.

V praxi je pak potřeba se připravit na to, že co si myslím ráno, že bude fungovat, už večer může být úplně jinak. Ta změna je obrovská, děje se každý den. Člověk musí umět nacházet adrenalin v tom, že se některé věci mění z hodiny na hodinu. A nacházet si zálibu v tom, že na ty výzvy reaguje. Ačkoliv slovo výzva nemám rád, tady to platí dokonale - nevím, co bude dnes odpoledne, ale jdu do toho s tím, že si před tím nesednu na zadek a že se s tím poperu.

Proto je pro lidi, kteří jdou do startupu, důležitý tzv. growth mindset. Jak napsala profesorka Carol Dwecková ve své známé knize Mindset: The New Psychology of Success, growth mindset, neboli růstové nastavení mysli, je stav, kdy člověk vnímá změnu jako novou příležitost se někam posunout. Zatímco člověk, který má tzv. fixed mindset, se změn obává a neumí jim často čelit. 

Dá se ten fixed mindset změnit na růstový?

Dá. Myslím, že je to otázka sebe-vědomování, rozšíření vlastního vědomí a odhodlání s tím pracovat. Pokud mám odhodlání a vědomě budu sledovat, na jaké podněty jak reaguji, mohu se nakonec svého strachu ze změn zbavit.

Má startupista, který vyšel z korporátního prostředí, nějaké výhody, které si z toho světa může do startupu odnést?

Má výhodu v tom, že ví, jak funguje korporace, odnáší si s sebou určitě nějaké zajímavé kontakty. A zároveň už je v nějaké jiné fázi života než člověk, který nemá žádnou korporátní zkušenost, bude mezi nimi rozdíl třeba deset let, a to už znamená i určitý kariérní posun. Berme to tak, že každá životní zkušenost je pro nás přínosem.

Slýchám hodně o lidech, kteří z korporací utíkají do startupů. Ale děje se to někdy i naopak?

Myslím, že se to děje, a že to ti lidé vnímají jako další profesní výzvu. Člověk jde do firmy se zkušeností, že úspěšně rozjel nějaký startup, a pak může pomáhat velkou firmu transformovat díky svým podnikatelským zkušenostem. Takových příkladů je dnes ve světě už spousta.

Jaká další témata na UP21 blogu chcete? 

Proč se ptáme? 

Našim cílem je tvořit kvalitní obsah pro inovátory, jako jste právě vy. Proto by nás moc zajímalo, jaký typ obsahu a témata byste u nás rádi viděli. 

Petr Beneš, Co-founder 6D & Co-pilot v UP21. Pomáhá firmám přizpůsobovat jejich byznys model technologickým a sociálním změnám, které s sebou přináší digitalizace. Přes 20 let v banklovním sektoru od České republiky
po USA a Thajsko, kde otevíral banky na zelené louce. Posledních 10 let pracoval jako CIO bank GE Money a Česká spořitelna. Jako Co-pilot pomáhá v UP21 startupům přizpůsobovat jejich byznys model technologickým a sociálním změnám, které s sebou přináší digitalizace. 

Chcete zasílat pozvánky na akce a novinky?

Proč odebírat?

Získáte informovat o nás, našich startupech, networku kolem nás a budeme vás zvát na akce, které pro vás pořádáme.

Blog & Novinky

Hlavní hvězdou letošního Startup World Cup & Summitu bude Tosca Musk

Hlavními hvězdami letošního ročníku Startup World Cup & Summitu (SWCSummit) budou Tosca Musk – úspěšná sestra bratra Elona, která je zakladatelkou streamovací platformy Passionflix. A teké Marvin Liao – spolumajitel společnosti 500 Startups, jednoho z nejúspěšnějších startupových akcelerátolů.

Václav Pavlečka: I v „našem malém Česku“ lze odstartovat globální byznys

Václav Pavlečka zná velmi dobře českou startupovou scénu, ať už ze své pozice investora, nebo jako spolupořadatel unikátní akce – kontinentálního finále soutěže Startup World Cup & Summit.

Ženy ve startupech: UP21, ShipMonk, Behavee

Přinášíme vám úvodní díl série rozhovorů s dámami ze startupového prostředí. Startupy jsou pro první z nich svět plný příběhů, který ji nikdy nepřestane fascinovat. Druhou na daném prostředí baví pulzující atmosféra v práci a možnost ji spoluutvářet. Třetí zalichotilo, že technologičtí a konzultační „geekové“ stály o názor „ženy v letech“.

Startup World Cup & Summit České startupy mají poslední měsíc na registraci

V Praze se bude již tradičně konat největší evropská startupová akce – dvoudenní Startup World Cup & Summit (SWCSummit). V rámci něj se 29. dubna uskuteční evropské finále globální soutěže. K titulu kontinentálního šampiona mezi startupy dostane vítěz možnost získat od pořádajících společností Air Ventures a UP21 okamžitou investici ve výši 500 000 dolarů.

Jan Ulč (Cross Network Intelligence): Operátoři často sami neví, co v sítích mají

Cross Network Intelligence (CNI) je poměrně nenápadný český startup, který nedávno získal investici od Air Ventures a celkově už posbíral přes milion eur. Vznikl po osamostatnění od společnosti Sykora Data Center a operátorům typu O2 nebo T-Mobile pomáhá se stavěním a dohlížením na jejich telekomunikační sítě.

48 milionů korun pro cvrčky. Čeští Sens hlásí rekordní potravinovou investici

Český startup Sens, vyrábějící potraviny ze cvrččího proteinu, si připsal čerstvou investici ve výši 1,9 milionu eur – tedy zhruba 48 milionů korun. Jde o největší přísun kapitálu, jaký kdy tuzemský startup z tohoto oboru zaznamenal.