Václav Pavlečka: O jednorožcích, startupové bublině i o podnikání v Evropě

Od roku 2015 ubývá na americké burze jednorožců neboli firem s hodnotou jedné miliardy dolarů. A ani ti, kteří se po ní dnes prohánějí, nejsou zrovna silné kousky. Podle National Bureau of Economic Research téměř polovina jednorožců nedosahuje hodnoty jedné miliardy dolarů. I přesto se mnoho startupů touží stát novým Facebookem a ani investoři nedokážou této lákavé vidině odolat. Ale není to všechno tak trochu pohádka? Zeptali jsme se CEO venture kapitálového fondu Air Ventures Václava Pavlečky, co si o současné situaci myslí.

Proč jsou dnes lidé tolik pobláznění do startupů?

Jedním z důvodů, proč se tolik mladých podnikatelů vzhlédne v příbězích o jednorožcích, je, že stále existují oblasti, které ještě čekají velmi dramatické změny. Dalo by se říci takové malé revoluce. Například zdravotnictví, pojišťovnictví, bankovnictví, výrobu nebo automobilový průmysl. U autoprůmyslu budeme zanedlouho svědky přechodu od současného modelu výroby aut a jejich nakupování k “průmyslu mobility”. Vlastnictví aut už není tolik v módě, mění se preferované typy motorů a roste zájem o samořídící auta. Kdo ví, jestli vůbec budete potřebovat auto – jednou možná skútr, někdy kolo, někdy malé sdílené městské auto, jindy rodinný minibus....

Automobilky se budou muset přizpůsobit. Problém je, že jsou příliš pomalé a rigidní. Fungují na setrvačnosti, investovaly stovky miliard do vývoje stávajících platforem a nemají v zádech investory, kteří tolerují riziko. Proto se objevuje spousta startupů, které se snaží díry na trhu zacelit. Ať už jsou to služby typu Uber (nebo domácí Liftago), Lime (nebo domácí Rekola) nebo třeba Tesla. Osobně startupistům fandím. I když, pokud uspějí, končí po letech jako korporace, proti kterým bojují (smích).

Václav Pavlečka, ředitel inovačního fondu a inkubátoru Air Ventures

Co si myslíš o jednorožcích?

Myslím si, že jsou výsledkem neustálého tlaku na hledání příští velké technologické revoluce. Média jsou hladová po příbězích nových Edisonů. Investoři hledají nové příležitosti. Vytrácí se kritické myšlení a často se vytvářejí oslavné ódy o dynamických podnikatelích místo toho, aby se na věc všichni podívali trochu kriticky. Zdali jsou valuace jednorožců přehnané, však ukáže až čas a trh. Myslím si, že je potřeba posoudit každý případ zvlášť.

Jak vnímáš mediálně proslavené startupy typu Airbnb nebo Uber?

Mise Airbnb je vlastně docela vznešená. Zakladatelé této firmy vytvořili platformu, která umožňuje lidem z různých sociálních prostředí a zemí se propojovat, potkávat a bavit. Lidé už nemusejí bydlet v nudném standardizovaném hotelovém prostředí, ale mohou poznávat místní lidi. Vlna zájmu Airbnb dost změnila v masovou hotelovou službu se spoustou nechtěných dopadů. Je však zajímavé sledovat, jak se firma snaží vrátit ke své původní misi propojování – například tím, že nabízí nové typy služeb jako koncerty či zážitky v místě pobytu. Uber zase vznikl jako reakce na celosvětové nekonzistentní kvalitu taxi služeb. Jednorožci ale samozřejmě nejsou bezchybní. Stává se, že ignorují místní legislativu, etiku zapomínají v šuplíku a z daňového hlediska nehrají fér hru.

Na jednorožcích je zvláštní ještě jedna věc – často mají mizivé zisky. Jak je možné, že venture kapitálovým investorům nevadí, že tyto společnosti jsou ve ztrátě?

Venture investory mnohem více zajímá budoucí výkon a potenciál než aktuální čísla. Někdy startupy netvoří zisk záměrně, protože se snaží o velice dynamický růst. Zisky Airbnb za poslední rok činily téměř 100 milionů dolarů, přitom potenciál je mnohem vyšší. Pokud se Airbnb stane portálem pro nezávislé cestovatele, skrze který si budou kupovat služby a zážitky, v budoucnu se budeme bavit o mnohem vyšších číslech. Co se týká Twitteru, v posledním čtvrtletí se mu podařilo dostat se do černých čísel. Řekl bych, že venture kapitáloví investoři jsou prostě trpěliví a nebojí se jít do rizika.

To, že se Twitteru podařilo po dvanácti letech od založení dostat do zisku, nicméně tak skvělý výsledek není. Možná to souvisí se současným modelem, který předpokládá, že startup rychle poroste, utratí hodně peněz a pak vstoupí na burzu. Co si o tomto modelu myslíš?

Vychází z poptávky a nabídky. Tento model dává smysl v případě, že trh (a investoři) obětují finanční výsledky kvůli dynamickému růstu, protože věří, že růst je důležitější než být v plusu. Vstup na burzu navíc není vůbec jednoduchý a jakmile se podaří, firma se dostane pod velký tlak. Například taková Tesla. Po nedávném příspěvku Elona Muska o tom, že by společnost mohl z burzy stáhnout, se na Twitteru strhla smršť, která firmě i Elonovi pěkně zatopila. Pokud by Tesla nebyla na burze, tato informace by nikomu neublížila. Osobně chápu, proč to Elon Musk udělal a napsal. Každý od něho očekává, že je něco mezi Thomasem Edisonem a Ježíšem.

V současném modelu devět z deseti startupů odumře. Proč to nikomu nevadí?

Bavíme se o devíti startupech z deseti ve všech fázích podnikání, tedy o nějakém průměru. Je to zkreslené číslo. Tento průměr ovlivňuje dost častá situace “odumření” v počátečních fázích. Třeba v době, kdy startup dostane investici od angel investora, ale nezvládne ji a skončí v úplném počátku. Zjistí například, že neumí dotáhnout produkt, prodat ho, škálovat ho nebo přijde o klíčové zaměstnance či se změní trh. Startupový hřbitov má však i blahodárný efekt. Mezi všemi těmi „úmrtími“ jsou i „vzkříšení“. Lidé z odumřelých startupů se ze svých chyb učí a když už jednou selžete, podruhé víte, co nedělat. Navíc – pokud by každý startup uspěl, neměli bychom my, investoři, co dělat (smích). Nikdo by nepotřeboval scouting, due dilligence ani produktové a marketingové analýzy.

Jak se ve vašem fondu rozhodujete, komu dáte investici a komu ne?

V čím pokročilejší fázi investování jsme, tím podrobnější analýze podrobíme každý projekt. Musíme se ujistit, aby naše investice neskončily v těch devíti z deseti startupů, které neuspějí. Proto se snažíme se startupy aktivně pracovat ještě předtím, než do nich investujeme. Potřebujeme poznat tým, konfrontovat je se zákazníky a experty a najít slabá místa, která ošetříme, abychom se vyhnuli budoucímu selhání. K tomuto máme vyvinutou vlastní metodiku, která má pět kroků - prvotní sken, názor experta, workshop s analýzou produktu, trhu i marketingu, due dilligence a následné jednání o podrobnosti investice.

Kromě toho, že řídíš Air Ventures, podílíš se na organizaci startupové události Startup World Cup & Summit společně s UP21. Čeho se snažíte dosáhnout?

Chceme propojit investory, startupy i korporátní kapitány z celého kontinentu a inspirovat místní startupy, aby věděly, jak vysoko je laťka ve světě. Nejde ale jen o to předvést plejádu úspěšných startupů, Startup World Cup & Summit nabídne přímo na místě konkrétní rady, jak být konkurenceschopný se startupy ve světě. Od pitchování, přes rady o rozjezdu podnikání v jednotlivých zemích Evropy, investice...

Mottem události je: Co bude dál, Evropo? Jak bys na tuto otázku odpověděl ty?

Myslím si, že Evropa by měla hlavně usnadnit začínajícím podnikatelům, a tedy i startupistům, život. Například tím, že k registraci firmy stačí pár kliknutí. Nebo že platby za DPH a daně se začínajícím podnikatelům odvedou automaticky z bankovního účtu. Třeba v Británii mají noví podnikatelé na začátku podporu ve formě daňových prázdnin. Problém jsou i odlišné právní normy a tržní bariéry. Jako by nestačilo, že všichni v Evropě mluvíme jiným jazykem. Současná složitost a byrokracie jenom pomáhá velkým hráčům, kteří si mohou dovolit skupiny právníků a odborníků na subvence. Už nežijeme v 19. století a systém musí odrážet současnou realitu.

Václav Pavlečka je ředitel inovačního fondu a inkubátoru Air Ventures, který podporuje projekty v brzké fázi rozvoje a talentované týmy v regionu střední a východní Evropy. Devět let sbíral zkušenosti v marketingové komunikaci, které nyní využívá v práci s korporátními a startupovými klienty. Pomáhal inovovat značky a byznys v Evropě, USA a Číně. Václav je také univerzitní lektor a mentor.