Vztahy mezi zakladateli? Jako předmanželská smlouva. Pro právní radu se nebojte jít za ostatními foundery.

Rozhovory

Zakládáte startup, ale právničina je vám blízká asi tak jako korporátní mindset. Co teď? Zeptali jsme se Jakuba Císaře z právně-poradenské firmy Novalia, jaké smlouvy mít rozhodně ošetřené do začátků, které naopak klidně počkají, kolik vlastně založení startupu stojí a co případně zvládnete svépomocí.

Jakube, co dělat, pokud nerozumím právu a zakládám startup?

Měl bych se snažit zamyslet nad tím, v jakých oblastech podnikání mi hrozí větší rizika. Zaprvé, pokud projekt zakládám s partnerem či více lidmi, měl bych si ujasnit alespoň základní parametry naší spolupráce. Za druhé je potřeba zvážit, je předmět podnikání - zda je nějakým způsobem regulován, zda mám potřebná povolení.

Typicky se to týká všeho, co zahrnuje zdraví, finanční služby nebo osobní údaje. A do třetice je třeba se zamyslet, jak velkou škodu mohu způsobit ve vztahu k těm, kterým službu prodávám, pokud se něco nepovede. To jsou tři nejčastější rizika a od nich se odvíjí další kroky.

Jakub Císař, zakladatel & partner NOVALIA

Je rozdíl, pokud startup zakládám sám nebo se společníkem? Co je zapotřebí si vyjasnit? 

Vztahy v nejužším týmu mezi zakladateli jsou jedno z citlivých témat, které startupisté často podceňují. Je to něco jako předmanželská smlouva: oba věří, že se nepohádají a dokáží vše dotáhnout do zdárného konce. Ale z praxe víme, že ne vždy to tak dopadne.

Moje doporučení je uzavřít vzájemnou dohodu. V první řadě to ani nemusí být formalizovaná dohoda, jen musí být z obchodních parametrů jasné, co kdo dělá a s jakým podílem. Je nutné se domluvit alespoň v základních obrysech, zda jdete do projektu například půl na půl. Už to je otázka, kterou spousta founderů vůbec neřeší. Čím později se toto téma otevírá, tím je citlivější.

Naše doporučení je interní řešení pro případ, že se v budoucnu neshodnete. To už je věc, na kterou bude potřeba právník. A také předpokládám, že zakladatel startupu bude dřív nebo později potřebovat nějaké další lidi, s nimiž je také potřeba mít vztah právně ošetřený, hlavně ohledně duševního vlastnictví.

Pokud tedy zakládám startup, ať už sám nebo s někým, jaké konkrétní smlouvy je potřeba mít do začátku?

Nechci tvrdit, že úplně první, co musím udělat, je naběhnout za notářem a založit společnost. Pokud se však dostanu do fáze, kdy je projekt životaschopný, je rozhodně nutné ošetřit smluvně duševní vlastnictví. Tím spíš, pokud jsem fyzická osoba - v tu chvíli je to ještě citlivější téma. 

Abych byl upřímný, tohle je nejpodstatnější a jediné nezbytné, alespoň pro začátek. Smlouva o duševním vlastnictví bude výhodná i ve chvíli, kdy se začnete bavit o případné investici, ukazuje profesionalitu zakladatelů.

U dalších smluv jejich důležitost odhalí právní analýza. Je nutné vědět, kde hrozí případná rizika podnikání, a pokud jde o citlivý byznys, smlouvy jsou potřeba. Typicky se to pak řeší podmínkami užití služby. A pak už je to hodně individuální, pokud třeba potřebuji rozvíjet obchodní vztahy s partnery, patří sem dohoda o mlčenlivosti.  

Když tedy takové smlouvy uzavírám a nejsem právník, na co mám odborníka pozvat a na co si vystačím sám? Můžu například využít nějaké vzorové smlouvy z webu?

Ideální by bylo mít odborníka na všechno, ale jsme realisti a chápeme, že ze začátku jsou zdroje omezené a foundeři pečlivě volí, co čeho investovat. Moje rada je určitě mít odborníka na zmiňovanou smlouvu o duševním vlastnictví. 

Co se týče vzorových smluv, je možné využít například službu českého startupu Legito. Na jejich webu se dá koupit nějaký vzor, který vytvořil nějaký právník. Určitě je to lepší a jistější než smlouvu jen tak stáhnout na internetu. 

Pokaždé, když stahujete vzor, je dobré vědět, z jakého zdroje pochází. Pokud je za ním podepsaný konkrétní právník, má větší kredibilitu. Vychází i knihy se vzory dokumentů. Nevýhoda každého vzoru ovšem je, že je obecný, podle konkrétní situace pak může vyžadovat nějakou úpravu. 

Pokud jdeme dál k provozním záležitostem, tak pokud si myslím, že je moje služba je standardní nebo je podobná něčemu, co existuje, není vyloučeno se inspirovat u ostatních. Jako právník musím připomenout, že i obchodní podmínky nebo poučení o ochraně osobních údajů jsou autorským dílem, takže žádné copy paste. U standardních dokumentů je ale možné srovnání více konkurentů a dodatečná právní úprava. Pokud například otevírám e-shop, není třeba vymýšlet nic nového, pro tento druh podnikání existují standardizované obchodní podmínky. Pokud však přicházím s novou službou, která na trhu ještě není, tak je to případ kdy budeme potřebovat odborníka, můžeme si připravit nějakou kostru a pak to nechat právníka zkontrolovat a upravit. Není zde prostor pro inspiraci.

Najdou se jistě foundeři, kteří by rádi vše zvládli po svém, bez právníků. Je to možné? Existuje nějaká možnost samostudia? 

Právo je zvláštní obor, ve kterém rozhodují zkušenosti. Škola je jen regulatorní podmínka, ale čím déle právo děláte, čím více podmínek a smluv mezi společníky napíšete, tím více se vyvíjíte jako odborníci a jste zkušenější a zkušenější. Myslím si, že do této úrovně se jen tak samostudiem dostat nedá, právní pomoc je tedy nezastupitelná. Jinak na internetu je spousta materiálů, ale netroufal bych si doporučit nějaký konkrétně. 

Pro zakladatele nicméně rozhodně není špatné se v tomto směru vzdělávat, hledat třeba i inspiraci v zahraničí, nebo u kolegů z jiných startupů.. Moje rada je srovnat třeba dva tři různé zdroje a ve chvíli, kdy zmiňují to samé, je možné takové informaci věřit.

V jakých částkách se právní služby pohybují?

Pokud jde o základní smlouvy, jedná se o jednotky tisíc korun. Do začátků tedy stačí zhruba 10-15 tisíc korun, záleží na modifikacích, zda jde o smlouvy dvojjazyčné a obecně o jejich komplikovanost.  

Pokud se bavíme o komplexním nastavení obchodních podmínek při specifickém a složitém projektu, pohybujeme se v řádech nižších desítek tisíc korun.

Pokud startup už funguje a jedná s investorem, jaké právní záležitosti by měl mít vyřešené?

Budu se opakovat, ale rozhodně duševní vlastnictví. Taková nedokonalá ochrana osobních údajů se dá relativně jednoduše napravit, ale duševní vlastnictví se napravuje složitě, jde proto o klíčovou věc. Dále záleží na tom, v jakém stadiu se startup nachází. 

Co byste startupům obecně doporučil? 

Nebát se jít pro radu za ostatními foundery. Zkušenosti kolegů jsou k nezaplacení a často se umí na problematiku podívat z jiného úhlu než právníci. My se svými klienty zkušenosti sdílíme rádi, ale zkušenost z pohledu foundera je vždy trochu jiná - proto je určitě dobré se nebát na ni zeptat.

Jakub Císař je zakládajícím partnerem advokátní kanceláře NOVALIA, kde radí startupům a investorům, a dalším inovativním firmám. Zaměřuje se na nákup, prodej, přeměny společností, financování a investice. Jeho další praxí jsou obchodní smlouvy, regulatorní pravidla (včetně ochrany osobních údajů), pracovní právo a duševní vlastnictví. Jakub pomáhá i mezinárodním klientům a je pravidelně zmiňován v publikaci Legal 500

Chcete zasílat pozvánky na akce a novinky?

Proč odebírat?

Získáte informovat o nás, našich startupech, networku kolem nás a budeme vás zvát na akce, které pro vás pořádáme.

Blog & Novinky

Tip na 7 + 1 vánočních dárků na poslední chvíli od českých startupů
Přečtěte si také
Tip na 7 + 1 vánočních dárků na poslední chvíli od českých startupů
Spořitelna chce start-upům pomáhat přejít údolí smrti. Kromě kapitálu nabídne i poradenství

Nejstarší tuzemská banka začíná investovat do rozvíjejících se technologických firem. Nový program České spořitelny má za cíl hledat nadějné start­-upy a podpořit je nejen potřebným kapitálem, ale i poradenstvím, takzvanou inkubací.

Proč je hospodárnost sítí sexy tématem pro investora aneb jak jsme v Air Ventures investovali do startupu Cross Network Intelligence
Přečtěte si také
Proč je hospodárnost sítí sexy tématem pro investora aneb jak jsme v Air Ventures investovali do startupu Cross Network Intelligence
Česká spořitelna chce do start-upů investovat až miliony korun ročně

Nový program České spořitelny „Seed Starter“ hledá nadějné start-upy, jejichž rozvoj hodlá banka podpořit prostřednictvím profesionální inkubace a investicí prostřednictvím nákupu majetkového podílu. Banka o tom informovala v tiskové zprávě.

Vsadili na venkovní hry. Spojí kulisy staré Prahy a grafiku Hvězdných válek

Startup Hunter Games propojil moderní technologie dostupné v mobilních telefonech s pohybem venku, zdoláváním překážek a plněním úkolů. Využívá přitom i prvky zážitkové pedagogiky.

Česká spořitelna spouští investiční program Seed Starter pro start-upy

Nový program České spořitelny “Seed Starter” hledá nadějné start-upy, jejichž rozvoj hodlá banka podpořit skrze profesionální inkubace a investicí prostřednictvím nákupu majetkového podílu. Smyslem programu, na němž Spořitelna spolupracuje se zkušenou inovační firmou Unicorn Attacks, je najít start-upy, které přinášejí nové produkty a služby zákazníkům nejen v oblasti finančních služeb.